Pojďte se projít po pěšince obklopené stařičkými třešněmi, pokroucenými bezy a hlohy obsypanými drobnými bílými kvítečky. Doprovázet vás přitom bude zpěv všudypřítomného ptactva.
Skoro takhle jako by lákala k romantické procházce nově obnovená Františkova alej, kterou její tvůrci v neděli slavnostně otevřeli veřejnosti.
Bezmála dvoukilometrový historický úvoz s několika lavičkami a informačními tabulemi začíná u křížku mezi Mšenem a Sedlcem, pokračuje v přírodním tunelu tvořeném z křovin a stromů přes pole až k hájovně na Romanově. Při slavnostním otevření se jím prošly dvě stovky nadšenců a milovníků přírody.
Nechyběli především bývalí studenti mělnické zahradnické školy, kteří se více než rok a půl ve svém volném čase věnovali oživení malebné historické cesty, jíž pojmenovali po svém oblíbeném profesorovi, příteli a velkém obdivovateli Mšenska Františku Smýkalovi.
Mezi častými brigádníky z řad jeho studentů, kteří se do Mšena sjížděli z celé České republiky, patřila také Tereza Pěnkavová z Olomouce.
„Mrzí mě, že už je to za námi, jezdila jsem do Mšena moc ráda a budu se sem určitě vracet. Nebyla jsem vlastně jen na dvou z deseti víkendových brigád,» řekla při slavnostním otevření jedna z posledních studentek Františka Smýkala, jejímž přáním je, aby si cestu do aleje našli hlavně Mšeňáci.
Pořadatelé z iniciativy Františkova alej slibovali na slavnostní otevření mnoho překvapení. Své sliby splnili a nebylo jich rozhodně málo.
V celé aleji na účastníky čekaly keramické zvonečky rozvěšené ve větvích, zvířátka z odrátkovaných oblázků nebo malované šnečí ulity, které vyráběli žáci výtvarného oboru mšenské základní umělecké školy. Největší radost měly děti právě z pišišvorů, jak zvířátkům z drátků a kamínků říkaly.
Na návrší u lavičky nedaleko hájovny dlouhý průvod vítal rozměrný stan se spoustou dobrot. Na louce kolem něj stály židličky, lehátka, deky a dokonce i škopíky s chladnou vodou na osvěžení.
„Je to opravdu nádhera. Určitě si všichni, kteří se na obnovení této krásné aleje podíleli, zaslouží poděkování. Je tady vidět kus poctivé práce. Nejsmutnější na tom ale je, že ze Mšena na otevření přišlo jen asi dvacet lidí,» řekla Mšeňačka Zdeňka Kaulerová, která si slavnostní otevření aleje nenechala ujít.
Zprůchodněnou cestu, po které se v minulosti proháněli koně s žebřiňáky, mohou k procházkám využít nejen chodci, ale také cyklisté nebo maminky s kočárky. Ve stínu stromů se projedou dokonce i jezdci na koních, kteří tam nechyběli ani při otevření. „Cestu jsme upravovali i pro koně, protože jim na některých místech překážely šípky,“ řekla jedna z hlavních postav Františkovy aleje, dcera Františka Smýkala Jitka Trevisan.
FRANTIŠEK SMÝKAL
Krajinář, sadovník, dendrolog a profesor mělnické zahradnické školy František Smýkal pocházel z Moravy. Většinu života ale prožil v Teplicích, Ústí nad Labem a v Mělníku, kde byl profesorem na vyšší odborné zahradnické škole. Moc rád ve volném čase jezdíval do svého sadu ve Mšeně, odkud pocházela jeho manželka Květa. Život, který věnoval zahradničině a svým studentům, skončil v září roku 2009. Právě tehdy se jeho studenti, kteří ho milovali a obdivovali, rozhodli, že na jeho počest vysázejí památnou alej. Nakonec ale objevili zapomenutou cestu u Mšena, která byla pro jejich plány jako stvořená. Navíc je z ní vidět na sad a nedaleký hřbitov, kde profesor Smýkal odpočívá.
Autor: Jiří Říha
http://melnicky.denik.cz/kultura_region/frantiskovou-aleji-prosly-dve-stovky-lidi20110525.html